autor: Karel Kolomazník

S Honzou Podhrázským není nikdy adrenalinových překvapení málo, proto mě příliš nepřekvapuje jeho dotaz, či  spíše přání , abych s ním letěl předvádět Elipsy do Francie, když se ptám kdy a kam, dostávám odpověď, že času je dost (až za týden) a místo mi včas vysvětlí.Po krátkém váhání přislibuji, ale s podmínkou pořádné předletové přípravy. Vzhledem, k našemu oboustrannému vytížení postupně odkládáme přípravu ze středy na čtvrtek(letět se má přece až v pátek).
Ve čtvrtek mi Honza volá asi v 11,00 hod. Na moji odpověď, že na přípravu je času dost až po práci mi odpovídá, že na základě konzultace s francouzi bude lepší letět dnes. Po cca 20-ti min telefonické konzultaci s prohlídkou počasí se shodujeme v názoru, že v cílové oblasti to dnes bude asi opravdu lepší, než zítra a padá rozhodnutí letět hned. Po nabalení nejnutnějších věcí a rázném odmítnutí obědu v práci odjíždím v cca 12,20 na letiště. Po příjezdu zjišťuji, že Honza je zatím doma (to mě ani moc nepřekvapuje) a tak alespoň doplňuji do obou letadel palivo a protože žádné mapy nemám, očekávám věci příští.