SZD-48.1 JANTAR STD. 2 a SZD-48,3 JANTAR STD.3 |
autor : Radek Vlček
Poté přišla produkce novější verze SZD-48.1 "Jantar Std.2.", která byla odlišná od SZD-48 ve zvětšení vodních nádržích, úpravou podvozku a nahrazením nezávislé dvojité klapky ventilace umístěné na bočních stranách trupu pod křídly, kdy nové větrání bylo umístěno pod trupem před vypínačem vlečného lana. První let prototypu této verze se uskutečnil 18.09.1978 (J. Roman). SZD-48.1 "Jantar Std.2" byl vyroben v 285 kopiích. V roce 1982 byl vyvinut pod vedením Ing. B. Szuby kluzák SZD-48.3 "Jantar Std. 3", který se lišil hlavně novější jednodílnou kabinou otevíranou kolem předního závěsu pomocí plynové vzpěry. Toto řešení umožnilo výborný přístup i do přední části trupu pro kontrolu nožního řízení, palubní instalace a běžnou údržbu. Další výraznou změnou bylo zvětšení směrového kormidla, která umožnila létat ve stoupavých proudech i na menších rychlostech a zlepšila se ovladatelnost kluzáku. Byl změněm způsob napouštění vodní přítěže do křídel, které se místo jednoho centrálního otvoru ve spodní části trupu přemístilo do nezávislého napouštění do každého křídla na spodní straně křídel pomocí speciálních trychtýřů. Start prototypu se konal 15.04.1982 zalétávacím pilotem byl J. Roman. V letech 1982-1993 bylo vyrobeno 346 kusů a za toho bylo 273 kluzáků určeno na export. Celkem bylo vyrobeno 573 kluzáků "Jantar Std.2" a "Jantar Std.3."
SZD-48.1 Výrobou kluzáků SZD-41 Jantar Standard Bylo získáno mnoho zkušeností a současně ukázal některé nedostatky z hlediska konstrukce, výroby a provozu. Konstrukcí se zabýval Wladyslaw Okarmus - konstruktér předchozího Jantaru 1, za pomoci: W. Stafiejeho, E. Romana, J. Ptaka, J. Lalicka. Dokumentaci vytvořil: J.Żurek, M. Mikuszewski, A. Dutka, M. Międzybrodzki, St.Zientek, J. Sołtysiak, S. Skowron, D. Kosturek, A. Walusz, S. Pietraszko, H. Radaczyński.
Start prototypu provedl J. Roman 10. prosince 1977 a na konci června 1978, byly ukončeny první fáze zkoušek. Z důvodu konání Plachtařského mistrovství světa v Chateauroux ve Francii musel výrobní závod dodat nové kluzáky Jantar 2B a z toho důvodu je rozdělen zálet Jantara Std. 2 na dvě etapy. Po skončení první etapy je kluzák uveden do provozu s maximální rychlostí 250 km/hod a po ukončení mistrovství se pokračuje druuhou etapou zkoušek, kde se hodnotí výkony kluzáku a maximální rychlost je zvýšena na 285 km/hod. Bohužel, Polský tým ve Francii neukázal kvality kluzáku Jantar Std. 2, protože na protest proti propuštění Jihoafrické republiky z mistrovství, nenastoupil do závodu. Důsledkem této situace se rozpoutala bouře, že spojení sportu s politikou zbavilo Polský tým téměř jisté medaile. Mezitím se připravuje sériová výroba a Jantar nesoucí konečné označení SZD-48.1 v roce 1978 opouští dceřinou společnost ve Wroclavi. Liší se od verze SZD-48 změnou nádrže na vodní přítěž a přesunutím větracích klapek z boku trupu na spodek trupu-před vypínač vlečného lana. Start prototypu této verze se uskutečnil 18.09.1978 a pilotoval jej J. Roman. Bylo vyrobeno 285 kusů. SPECIFIKACE: Jednomístný, vysocevýkonný-větroň standardní třídy s plochami umístěnými ve tvaru T, který je vyroben z vrstveného laminátu. Rozpětí: 15 m
SZD-48.3
Zálet prototypu se konal 15. 4. 1982 a po všech zkouškách obdržel kluzák Certifikát č. BG-119/1. Vyrobeno bylo 346 kusů a z toho bylo 273 určeno pro export. SPECIFIKACE: Jednomístný, vysocevýkonný-větroň standardní třídy s plochami umístěnými ve tvaru T, který je vyroben z vrstveného laminátu. Rozpětí: 15 m Kluzáky Jantar Std. 2 patří již mnoho let spolu s kluzáky Jantar Std. 3 v Polsku mezi nejrozšířenější typ a mezi piloty se těší značné oblibě-potvrzuje to i skutečnost, že Jantary téměř nikdo neprodává, ale hodně lidí ho shání.... P.S. Kdybychom nenýtovali Vosy (VSO-10) tak by jich i u nás létalo mnohem víc... Škoda |