Kluzák SZD-48 byl postaven na základě zkušeností získaných během provozu kluzáku SZD-41 "Jantar Standard". Tým konstruktérů pod vedením Ing. Wladyslawa Okarmuse křídla z velké části nezměnil, ale byly provedeny drobné změny trupu, podvozku a zvětšení vodní přítěže ze 100 na 150 l. Kluzák byl představen v pilotního testu Januarego Roman 10. prosince 1977. SZD-48 byl vyroben ve 44 kusech.
Poté přišla produkce novější verze SZD-48.1 "Jantar Std.2.", která byla odlišná od SZD-48 ve zvětšení vodních nádržích, úpravou podvozku a nahrazením nezávislé dvojité klapky ventilace umístěné na bočních stranách trupu pod křídly, kdy nové větrání bylo umístěno pod trupem před vypínačem vlečného lana.
První let prototypu této verze se uskutečnil 18.09.1978 (J. Roman). SZD-48.1 "Jantar Std.2" byl vyroben v 285 kopiích.
V roce 1982 byl vyvinut pod vedením Ing. B. Szuby kluzák SZD-48.3 "Jantar Std. 3", který se lišil hlavně novější jednodílnou kabinou otevíranou kolem předního závěsu pomocí plynové vzpěry. Toto řešení umožnilo výborný přístup i do přední části trupu pro kontrolu nožního řízení, palubní instalace a běžnou údržbu. Další výraznou změnou bylo zvětšení směrového kormidla, která umožnila létat ve stoupavých proudech i na menších rychlostech a zlepšila se ovladatelnost kluzáku. Byl změněm způsob napouštění vodní přítěže do křídel, které se místo jednoho centrálního otvoru ve spodní části trupu přemístilo do nezávislého napouštění do každého křídla na spodní straně křídel pomocí speciálních trychtýřů.
Start prototypu se konal 15.04.1982 zalétávacím pilotem byl J. Roman. V letech 1982-1993 bylo vyrobeno 346 kusů a za toho bylo 273 kluzáků určeno na export.
Celkem bylo vyrobeno 573 kluzáků "Jantar Std.2" a "Jantar Std.3."
Následující text je převzat od tragicky zemřelého pilota, Petera Puchalskiego, který zemřel při letecké nehodě.
SZD-48.1
Výrobou kluzáků SZD-41 Jantar Standard Bylo získáno mnoho zkušeností a současně ukázal některé nedostatky z hlediska konstrukce, výroby a provozu. Konstrukcí se zabýval Wladyslaw Okarmus - konstruktér předchozího Jantaru 1, za pomoci: W. Stafiejeho, E. Romana, J. Ptaka, J. Lalicka. Dokumentaci vytvořil: J.Żurek, M. Mikuszewski, A. Dutka, M. Międzybrodzki, St.Zientek, J. Sołtysiak, S. Skowron, D. Kosturek, A. Walusz, S. Pietraszko, H. Radaczyński.
Tyto změny se zaměřily především na vývoj nového trupu, s hornoplošným umístěním křídel, který by zamezil častým "hodinám" při startu z vysoké trávy (což se často stávalo u SZD-41, který byl středoplošníkem), přechodu křídlo-trup a změně obrysu křídla s rozšířením kapacity vodní přítěže ze 100 na 150 litrů. Beze změn zůstal profil křídla NN-8 vyvinutý ve Varšavě pro velké rychlosti. Drobné změny byly provedeny v pilotní kabině: páka zavírání podvozku, brzda kola byla přemístěna na nezávislou páku (u předchozího typu se používal způsob shodný s ASW-15)...
Start prototypu provedl J. Roman 10. prosince 1977 a na konci června 1978, byly ukončeny první fáze zkoušek. Z důvodu konání Plachtařského mistrovství světa v Chateauroux ve Francii musel výrobní závod dodat nové kluzáky Jantar 2B a z toho důvodu je rozdělen zálet Jantara Std. 2 na dvě etapy. Po skončení první etapy je kluzák uveden do provozu s maximální rychlostí 250 km/hod a po ukončení mistrovství se pokračuje druuhou etapou zkoušek, kde se hodnotí výkony kluzáku a maximální rychlost je zvýšena na 285 km/hod.
Bohužel, Polský tým ve Francii neukázal kvality kluzáku Jantar Std. 2, protože na protest proti propuštění Jihoafrické republiky z mistrovství, nenastoupil do závodu. Důsledkem této situace se rozpoutala bouře, že spojení sportu s politikou zbavilo Polský tým téměř jisté medaile. Mezitím se připravuje sériová výroba a Jantar nesoucí konečné označení SZD-48.1 v roce 1978 opouští dceřinou společnost ve Wroclavi. Liší se od verze SZD-48 změnou nádrže na vodní přítěž a přesunutím větracích klapek z boku trupu na spodek trupu-před vypínač vlečného lana.
Start prototypu této verze se uskutečnil 18.09.1978 a pilotoval jej J. Roman.
Bylo vyrobeno 285 kusů.
SPECIFIKACE:
Jednomístný, vysocevýkonný-větroň standardní třídy s plochami umístěnými ve tvaru T, který je vyroben z vrstveného laminátu.
Rozpětí: 15 m
Délka: 6,71 m
Výška: 1,51 m
Plocha: 10,66 m 2
Vzepětí křídla: 1,5 °
Hloubka křídla u kořene: 0,95 m
Hloubka křídla na konci: 0,45 m
Profil křídla: NN 8
Hmotnost prázdného kluzáku: 265 kg
Hmotnost užitečného zatížení: 120 kg
Hmotnost vodní přítěže: 150 kg
Maximální vzletová hmotnost s vodní přítěží: 535 kg
Maximální vzletová hmotnost bez vodní přítěže: 385 kg
Maximální násobky: +5,3 g / -2,65 g
Plošné zatížení: 30 kg/m2 bez vody
Plošné zatížení: 39,4 kg/m2 s vodou
Minimální opadání: 0,60 m/s bez vody
Minimální opadání: 0,69 m/s s vodou
Minimální rychlost: 75 km / h bez vody
Minimální rychlost: 86 km / h s vodou
Maximální klouzavost bez vody: 40 (97 km/hod)
Maximální klouzavost s vodou: 40 (123 km/hod)
Maximální rychlost: 285 km/hod
SZD-48.3
Tři sta vyrobených Jantarů Std. 2 předaných do rukou pilotů umožnilo během provozu zjistit jejich výhody a nevýhody. V zájmu udržení obchodních úspěchů se začalo pracovat na vylepšení kluzáku, který obdržel označení SZD-48.3 Jantar Std. 3. Díky dobře známému kluzáku Jantar Std. 2 po celém světě nebylo potřeba velké reklamy na prodej novější verze, protože kdo ho poznal, tak bez váhání zakoupil novější verzi SZD-48.3. Tato verze zahrnuje výrazné změny na trupu kluzáku-zejména byl dvoudílný překryt kabiny nahrazen jednodílným, který je uchycen v přední částí a pomocí plynové vzpěry je usnadněno jeho zvedání. Tato změna velmi zlepšila výhled z kabiny a zajistila snadnější údržbu přední části trupu. Další změnou bylo zvětšení směrového kormidla, která se projevila jeho lepší účinností. Byl změněn způsob napouštění vodních nádrží, které se pomocí speciálních trychtýřů napouštěli zvlášť do každého křídla a ne společným otvorem ve spodní části trupu jako tomu bylo u verze SZD-48.1
Zálet prototypu se konal 15. 4. 1982 a po všech zkouškách obdržel kluzák Certifikát č. BG-119/1.
Vyrobeno bylo 346 kusů a z toho bylo 273 určeno pro export.
SPECIFIKACE:
Jednomístný, vysocevýkonný-větroň standardní třídy s plochami umístěnými ve tvaru T, který je vyroben z vrstveného laminátu.
Rozpětí: 15 m
Délka: 6,85 m
Výška: 1,51 m
Plocha: 10,66 m 2
Vzepětí křídla: 1,5 °
Hloubka křídla u kořene: 0,95 m
Hloubka křídla na konci: 0,45 m
Profil křídla: NN 8
Hmotnost prázdného kluzáku: 274 kg
Hmotnost užitečného zatížení: 120 kg
Hmotnost vodní přítěže: 150 kg
Maximální vzletová hmotnost s vodní přítěží: 535 kg
Maximální vzletová hmotnost bez vodní přítěže: 385 kg
Maximální násobky: +5,3 g / -2,65 g
Plošné zatížení: 30 kg/m2 bez vody
Plošné zatížení: 39,4 kg/m2 s vodou
Minimální opadání: 0,60 m/s bez vody
Minimální opadání: 0,69 m/s s vodou
Minimální rychlost: 75 km / h bez vody
Minimální rychlost: 86 km / h s vodou
Maximální klouzavost bez vody: 40 (97 km/hod)
Maximální klouzavost s vodou: 40 (123 km/hod)
Maximální rychlost: 285 km/hod
Kluzáky Jantar Std. 2 patří již mnoho let spolu s kluzáky Jantar Std. 3 v Polsku mezi nejrozšířenější typ a mezi piloty se těší značné oblibě-potvrzuje to i skutečnost, že Jantary téměř nikdo neprodává, ale hodně lidí ho shání....
P.S. Kdybychom nenýtovali Vosy (VSO-10) tak by jich i u nás létalo mnohem víc... Škoda