Aeroklub Šumperk - Čarodějnice 2010

Hlavní menu

Vyhledávání

Vstup pro registrované

Činnost Aeroklubu pomáhají spolufinancovat Město Šumperk, Olomoucký kraj, SFDI a Ministerstvo obrany

Čarodějnice 2010

autor: Alena Člupná

Konečně! Celý rok se těším jak malá holka právě na 30. duben. Vždyť kdy jindy se můžu změnit k nepoznání a být čarodějnice legálně?
A letošní čarodějnický rej se opravdu vydařil. Naše čarodějnice-velitelka Radka už týdny dopředu vymýšlela program a organizovala čarodějnice-pomocnice tak, aby se všechny děti dostatečně vyřádily. A my, velké čarodějnice, jsme si to užily taky. Počasí nám hrálo do noty a tak jsme mohli být celé odpoledne až do pozdního večera venku u Kartága.
Přípravy nám sice daly zabrat, ono zajistit vše potřebné není jen tak. A tak jsme sháněly hadry, košťata a převleky, nakupovaly sladkosti a buřtíky, pekly dobrůtky a dobrovolně se zohyzďovaly. A povedlo se - někteří okolojdoucí měli problém nás v těch rozcuchaných, zmalovaných a v hadrech oblečených ježibabách vůbec poznat. Inu, účel světí prostředky.

Dětí bylo požehnaně - větší, menší i nejmenší - a patřičně využily všeho, co se jim nabízelo. Nechaly se zkrášlit (nebo zohyzdit?) v čarovném salónu, kde jim čarodějnice Pavla kreslila na tváře pavoučky i s pavučinami, navlékaly si kouzelné náhrdelníky z gumových medvídků a pěnových bonbónů, míchaly si magické lektvary a koktejly (barvy těch šťáviček byly vážně "jedovaté").
K večeru nastal ten pravý okamžik na soutěže. Děti se zúčastňovaly s nadšením, aby ne, když jim v cíli čarodějnice Mirka rozdávala sladkou odměnu. Skákaly v kouzelném pytli, házely čarovnou koulí na cíl a "létaly" slalom s koštětem. Neměly to vůbec jednoduché - čarodějinice Aďa jim to znepříjemňovala, jak se dalo. Strašila je, skákala jim do cesty a honila je s koštětem.
Se soumrakem přišel čas pálení čarodějnic. Naštěstí to odnesla jen úžasná symbolická čarodějnice, na jejichž výrobě si Barunka s Pavlínkou daly opravdu záležet. My, "živé" čarodějnice jsme v ohni neskončily, přestože malá Hanička Malá by mě tam klidně nechala upálit.
Čarodějnickou vatru, nebo spíš ohýnek, jsme na závěr večera využili k opečení buřtíků.
Lepší závěr večera - s plnými bříšky - jsme si ani nemohli přát.
A já už se zase těším na příští rok, až se ze mě aspoň jeden den (už slyším ty uštěpačné poznámky) stane čarodějnice.

Z čarodějnického reje za čarodějnický výbor Vám kouzelný zážitek zprostředkovala čarodějnice Alena.

Fotografie si můžete prohlédnout zde.

< Předch.		Další >